Pavla Hlavsová
FOTOGALERIE
V úterý 20. 6. 2017 naše třída spolu s paní učitelkou a maminkou Ondry Vyvlečky navštívila domov důchodců v Lukově. Měli jsme pro ně připravený program. Než jsme ale mohli začít, přišlo milé přivítání. Jeden přicházející starší pán měl pro nás připravenou vynikající bonboniéru a s úsměvem nám ji podával. Za ním na nás vesele mávala paní Zlámalíková, rozesadila nás čile mezi babičky a dědečky a uvítala nás slovy – „Tak vás děti vítáme na našem společném vyučování“. A než jsme se stačili nadechnout, začala hodina JČ, následovala hodina M a končili jsme HV. Navzájem jsme si hráli se slovy, písmeny, římskými číslicemi, vyprávěli si hádanky, zazpívali anglickou píseň a společně pak písně lidové – Nad Kašavú černé pole, Co sa to šupóce a Vysoký jalovec.
V závěrečném povídání: “Jak to je dnes a jak bylo dříve ve škole?” z nás spadla i poslední kapka bázně. Osobní povídání ve dvojicích už šlo úplně hladce a nechyběly ani slzy dojetí. Babičky a dědečci se rozpovídali a my si nestačili zapisovat poznámky. Nechali jsme také v kruhu kolovat gumovací pero, které z nich nikdo neznal, a vyprávěli jim o moderních technologiích našeho vyučování. Oni nám naopak ukázali obrázky z jejich tříd a škol. Nakonec jsme si předali navzájem malé dárečky.
A kdo to s námi byl? Bylo to 30 z 200 obyvatel domova důchodců, kteří se takto scházejí několikrát v týdnu, aby trénovali paměť – do jejich školy se na rozdíl od nás moc těší. Hodně jsme se od nich inspirovali a dozvěděli o jejich životě. Jsme rádi, že v našich školách už nemusíme za trest držet 20 min plný lavor s vodou, klečet v koutě a nikdo nás netahá za vlasy.
Takže Vám moc děkujeme Valentine, Horymíre, Justino, Anno, Hedviko, Libuše, Vlastimile, Stanislavo, Jaroslave, Štěpánko, Andělo, Josefíno, Ludmilo, Miroslave... a všichni vy - krásní obyvatelé tohoto úctyhodného místa stáří a těšíme se na vás někdy příště!
