Aktuality

Zdeněk Vlk

Vážení rodiče a žáci,

nový školní rok se pomalu blíží, proto je potřeba postupně pořizovat pomůcky potřebné k výuce.

Seznamy pomůcek:

Pomůcky pro žáky 1.-9. třídy

Sešity pro žáky 2.-9. třídy

Světlana Divilková

Krásné přírodní prostředí naší školy se opět stalo kulisou pro tradiční loučení se školním rokem. Před hlavním vstupem do budovy se odehrálo slavnostní předávní třídnických i ředitelských pochval. Slunečné ráno u kašavské školy mělo mimořádný význam zejména pro deváťáky, kteří se loučili s učiteli i mladšími spolužáky a od září je čeká studium na střední škole.

Po předávní vysvědčení se všichni s radostí odebrali domů, aby si užili krásné prázdniny.

Přejeme Vám krásné léto!

Drábková Petra

Ani poslední dny školní docházky jsme s prvňáky nezaháleli.

V pondělí jsme navštívili místní knihovnu a vybrali si knihu na prázdninové čtení, abychom nezaháleli. V úterý a ve středu naše výuka probíhala venku v přírodě. Přálo nám počasí a tak to bylo super. V nohách jsme měli našlapaných pár kilometrů, cestou jsme stihli vypracovat pár pracovních listů, pozorovat přírodu, zasportovat si a v neposlední řadě jsme si udělali parádní piknik. Ve čtvrtek nadešel slavnostní okamžik předávání vysvědčení a pak už….HURÁ  NA  PRÁZDNINY !

Přejeme všem krásné prázdniny plné zážitků.

Zdenka Krmášková

Ve středu 29. června jeli deváťáci do Zlína na Univerzitu Tomáše Bati. Čekala je návštěva laboratoří a spousta chemických pokusů. Během dvou hodin si mohli ověřit, že chemie může být nejen poučná, ale i zábavná. Občas otestovali své znalosti z hodin chemie a nutno dodat, že byli chváleni. Snad je budou chválit za jejich znalosti i nadále.

Zdenka Krmášková

Je úterý 28. června, blíží se prázdniny a deváťáci vyráží na Troják. Aby si trochu zlepšili fyzičku, nejprve míří na rozhlednu Marušku. Pokochají se výhledem do okolí, na jedné straně se tyčí Vartovna, na opačné straně Kelčský Javorník. Kam zamíří naše společné kroky příště? Asi už nikam. Školní docházka končí. Ještě nás čeká bowling. První kolo vyhrála Zuzka, která měla rovných 100 bodů. Ve druhém kole zvítězil Jarek, o jeden bod uhrál více než David. Bylo to příjemné dopoledne. Někteří se ještě houpají na houpačce nebo točí na kolotoči. Ale všechno jednou končí. Víme, že jsou to chvíle, na které budeme jednou rádi vzpomínat.

Pavla Holíková, Eliška Kořenková

Čekání na vysvědčení a prázdniny si žáci třetí a páté třídy zkrátili a snad i zpříjemnili dlouho plánovaným turnajem ve vybíjené. Tato hra patří minimálně mezi žáky prvního stupně mezi nejoblíbenější, hrají ji s velkým zápalem. Navíc za uplynulý školní rok udělali všichni značný pokrok, tak proč trochu nepoměřit síly…

První část turnaje páťáci a třeťáci odehráli v pátek 24. června, kdy však ve vymezené vyučovací hodině nebylo o vítězi rozhodnuto. Proto se v posledním školním týdnu potkali znovu. Byla to hra do samého konce napínavá, plná nečekaných situací a zvratů. Tomu odpovídal i výsledek – páťáci v turnaji, v němž téměř celou dobu tahali spíše za kratší konec, vyhráli s minimálním rozdílem.

Třeťáci dokázali, že se ani staršího (a mnohdy i výrazně vyššího a silnějšího) soupeře nezaleknou a dokážou ho pořádně potrápit. Páťáci udrželi nervy i při nepříznivém vývoji a zúročili hodiny tréninku v promyšlených kombinacích.

Oba týmy předvedly ohromující výkony, prokázaly silného sportovního ducha a smysl pro fair play. Děkujeme!

Světlana Divilková

Mimořádnou vytrvalost a skvělou kondici prokázala parta šesťáků v posledních červnových dnech. Začalo to už v pondělí výšlapem z Kašavy do Vlčkové na ranč, kde kluci a holky zastali i spoustu práce ve stájích a kolem hospodářských zvířat. V úterý se všichni pořádně zapotil v Laser Game Aréně ve Zlíně. A prověřování svých fyzických i psychických sil zakončili ve středu hledáním tajemného stromu „brumíkovníku“.

Aby našli strom, na kterém rostou Brumíci, museli překonat šest úkolů. Vše splnili na výbornou. Prošli náročnou lesní trasou, kde doslova táhli za jeden provaz, úspěšně zvládli navigovat své „oslepené“ kamarády, vyluštili těžkou češtinářskou křížovku a pak konečně znali cíl cesty. Brumíci už na ně na stromě čekali. Ještě víc se ale všichni těšili na osvěžení v bazéně. Zpáteční cestu do školy jim pak ještě zpříjemnila zastávka na točenou zmrzlinu v Cukrárně U Šarmanů. Teď už se všichni těší na vysvědčení, ale hlavně na dva měsíce prázdnin. 

Zdenka Krmášková, Jana Holá, Hana Metelová

Je pátek 24. června. Do Orlovny se scházejí svátečně oblečení hosté. Mezi nimi vynikají žáci 9. ročníku. Elegantně oblečení mladíci s červenými motýlky a dámy v nádherných šatech. U slavnostně vyzdobených stolů sedí hosté a moderátorka zve tanečníky na parket. Zazní první tóny, nervozita mizí a vplouvají tanečníci. Mazurka v jejich podání je úžasná. Následuje slavnostní představování absolventů, předávání diplomů a šerp.

Slavnostní večer má spád. Když se absolventi fotí, návštěvníci se baví při prezentaci fotografií z jejich zážitků na škole. Následuje poděkování učitelům zpestřené úryvky písní. Absolventi si připravují své vlastnoručně vyrobené dárky, berou fialky a jdou poděkovat rodičům. Nejedno oko nezůstalo suché. Kapesníčky na stole přišly vhod. Nechybí hodnotná tombola ani vystoupení rodičů. Zlatým hřebem je světelná šou. Strhující zážitek korunuje dech beroucí Danovo salto. Vystoupení je odměněno bouřlivým potleskem.

Další průběh plesu už vnímá každý podle svého. Všichni se příjemně baví. Někteří tancují, jiní venku zpívají. Únava je ale očividná a hostů postupně ubývá. A my si říkáme, že je to za námi. Bylo to náročné, ale stálo to za to.

Kateřina Maděrová

Hra na hraně – aneb prevence problémového hraní je název preventivního programu, kterého se zúčastnili žáci 9. ročníku. Během tří setkání měli možnost se seznámit s historií a realitou hazardu, rizikovými faktory hraní, příznaky problémů s hazardním hraním, zkreslenými představami a mýty o hazardu, riziky a posouzením rizikových situací, překážkami pro správná řešení problémů.

Problém hazardního hraní mladistvých je v naší současné společnosti velmi aktuální, a proto děkujeme Víťovi Procházkovi z Centra komplexní péče ve Zlínském kraji za interaktivní přednášku a čas, který našim žákům věnoval.

Světlana Divilková

Šesťáci mají za sebou zdárný přestup na druhý stupeň a pomalu se blíží čas, kdy by měli začít přemýšlet o svém budoucím povolání. Aby se jim lépe vybíralo a měli větší přehled, začali se v rámci třídnických hodin seznamovat s profesemi svých rodičů, prarodičů či blízkých příbuzných. První „lekce“ na ně čekala 27. června na Ranči V Sedle ve Vlčková, kde se paní Monika Škapíková věnuje agroturistice, chovu koní a hospodářských zvířat.

Kluci a holky se dozvěděli, jak se takový ranč buduje, jaké školy je vhodné vystudovat, jaké kurzy absolvovat, jak finančně náročný je tento druh podnikání, ale hlavně si vlastnoručně práci na ranči vyzkoušeli. Ti nejodvážnější uklízeli hnůj z prasečího chlívku, další skupina vzala vidle a lopaty na úklid koňských stájí, třetí parta se vrhla do zametání pergoly pro koně, na část dětí vyšlo hřebelcování a někteří doplňovali zvířatům vodu. Ukázalo se, že fyzicky náročné je i samotné sedlání koní. Sedlo totiž váží přes dvacet kilo a není jednoduché ho na hřbet koně správně nahodit. Nakonec zbyl čas i na vyjížďku v kruhu a krátkou svačinu ve stínu pod přístřeškem.

A protože nám ve Vlčkové zbývala ještě třičtvrtěhodinka volna, pozval Alexej Kycka všechny spolužáky do dílny svého dědy, který pracuje jako autolakýrník. Tady se ukázalo, že úprava karoserie není žádná hračka. Šesťáci poznali všechny fáze, kterými auto v dílně prochází. Pozorovali tmelení, broušení i přípravu na lakování. Obdivovat mohli krásné veterány, kteří v dílně čekají na nový kabát.

Během jednoho dopoledne se tak děti seznámily se dvěma odlišnými profesemi. Snad jim tyto zkušenosti pomohou při budoucím rozhodování. V příštím školním roce se mohou těšit na další zajímavá povolání, se kterými se díky svým rodičům a příbuzným seznámí. Hned na začátku školního roku (v pátek 2. září) se vydají na exkurzi do sídla Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje.

Světlana Divilková

Mnoho hodin práce navíc, nové výzvy a cenné zkušenosti, to vše obnášel projekt Příběhy našich sousedů, do kterého se letos zapojily dva týmy z naší školy. Na konci tohoto náročného a dlouhodobého úkolu byla velká radost. Tým ve složení Pavlína Daňková a Jana Krčmová získal se svou reportáží o životních osudech paní Emílie Červenkové druhé místo v oblastním kole soutěže pořádané organizací Post Bellum - Paměť národa. Základní škola Kašava uspěla v konkurenci několik městských škol jako byly například 2. ZŠ Holešov, nebo ZŠ UNESCO Uherské Hradiště.

„Celý projekt pro nás začal na konci února 2022, kdy školu navštívili zástupci organizace Post Bellum a hledali nadšence, kteří by chtěli zaznamenat vzpomínky pamětníků z jejich obce či okolí,“ uvedl ředitel školy Zdeněk Vlk. Vytvořily se dva týmy. Jeden tým ve složení Lola Milarová, Ema Roháčková a Erika Kráčalíková oslovil pamětnici z Držkové, paní Drahomíru Mrázkovou. Zmiňovaný druhý tým se rozhodl pro natočení reportáže o zaplavování Janůvek, ze kterých pochází paní Emílie Červenková.

Děvčata absolvovala několik školení a workshopů, kde je profesionálové učili, jak správně vést rozhovor, jak pracovat s technikou, jak komunikovat s pamětníky. Několik hodin pak týmy věnovaly samotnému natáčení, přípravě scénáře, výběru přesných stopáží z nahrávky, vlastním textům a nahrávání v rozhlase. Finální stříhání reportáže už se neobešlo bez pomoci profesionálů ze zlínského studia Českého rozhlasu.

Výsledky jejich práce jsou zveřejněny na stránkách Post Bellum.

Emílie Červenková https://www.pribehynasichsousedu.cz/holesovsko/cervenkova-emilie/

Drahomíra Mrázková https://www.pribehynasichsousedu.cz/holesovsko/mrazkova-drahomira/

Na konci června se konala závěrečná prezentace všech projektů z našeho regionu. Účastnilo se jí osm týmů. Téma i zpracování reportáže o paní Emílii Červenkové, za které tým získal druhé místo, velmi zaujalo porotce soutěže a organizace Post Bellum se dokonce na základě reportáže rozhodla pro natočení podrobnějšího dokumentu.

Eva Lorencová

Myslím si, že je fajn, když se se svými školními dětmi učitel setkává i mimo třídu a vyučovací proces. Jsem přesvědčena, že taková akce, jako je přespávání ve škole, jedinečně posiluje důvěru mezi pedagogem a žákem a navíc nám otevírá možnosti vzájemného poznávání se v jiných situacích. Jedna noc ve škole dokáže vytvořit i jiné vazby mezi všemi účastníky. V porovnání s mnoha běžnými školními dny, které školní rok přináší, je den s přespáváním ve škole zcela výjimečný. Můžeme-li s dětmi zažít ve škole aspoň jednu noc v roce, již jenom ta jedinečnost a nevšednost je také pro děti obrovským zážitkem. Když dáme třídě možnost přespat ve škole, dáváme jí i zážitek, tmelíme skupinu spolužáků a v neposlední řadě malí žáčci obdrží ještě jeden velmi důležitý bonus! Mohou si vyzkoušet někdy i první samostatné nocování bez rodičů.

Když se moji žáčci ve škole ráno probouzeli, byli všichni ve výborné náladě a hned se mne snažili přemlouvat, abychom nocování ve škole protáhli i na další dny. Nedivím se jim, protože v setmělé škole zažili dobrodružství na „svíčkované procházce“, po které se vydali na večerní putování kolem školy. Ve třídě před usnutím mohli v pyžamku sledovat vystoupení malé kouzelnice Pavlínky a příjemně unaveni usínali s pohádkou, kterou jsem jim přečetla. Bylo, nebylo, věřme, že zase bude a společně si to opět krásně užijeme. Už nyní se těšíme.

Martina Nedělová

V pátek 17. června jsme slavnostně pasovali předškoláky na školáky. Role pasujícího se ujal sám pan ředitel v královském převleku. Naši předškoláčci si pro "pana krále" a přítomné rodiče připravili krátké kulturní pásmo, poté postupně poklekli před "panem králem", který je mečem popasoval, převzali si od paní učitelek dárky k upomínce na Mateřskou školu Kašava a cestičkou, kde měli za úkol plnit různé úkoly došli až k ohništi. Tam jsme si společně s rodiči opekli špekáčky, občerstvili se a ti největší odvážlivci, kteří se rozhodli v mateřské škole tento den přespat,  se pomalu začali loučit s rodiči. S "12 statečnými" jsme se přesunuli do třídy, slavnostně si připili dětským šampaňským a odebrali se na další dobrodružství do školní tělocvičny. Po návratu byla pro děcka nachystána večeře v podobě pizzy a všichni se už těšili na avizovaného bobříka odvahy. Po jeho zvládnutí už byl čas jít na kutě. Ráno jsme si dali snídani, kterou pro nás nachystali rodiče dětí (DĚKUJEMEEEE!!!!) a postupně se rozcházeli domů. Ještě jednou děkujeme všem rodičům za připravené občerstvení a přejeme budoucím prvňáčkům mnoho úspěchů a spoustu příjemných nových zážitků v 1. třídě základní školy.

Martina Nedělová

Jedno červnové dopoledne za námi přijely dvě lektorky z environmentálního centra Líska, aby nás zábavnou i poučnou formou seznámily se životem brouků a dalších drobných živočichů v trávě. Děti samy objevovaly tento skrytý svět svými lupami, pozorovaly život pod listy, z nasbíraných květin a jiných přírodnin vytvořily společnou mandalu, a nakonec si vyrobily a odnesly domů domeček pro „hmyzáčky“ (škvory) a látkové ptáčky.

Martina Nedělová

V červnu za námi přijely lektorky s hudebním programem „Muzihrátek“. Jedná se o ucelený systém hravého a nenásilného „dívání se ušima“ pro nejmenší děti, který spojuje přirozenou touhu dětí učit se nové věci a jejich vrozenou muzikálnost a radost z pohybu. Děti vyzkoušely spoustu různých hudebních pomůcek, od velkého množství různě velkých ozvučených balonků, psychomotorický padák, který nám představoval květinku, na kterou sedá včelička v podobě barevného balonku. Ke všem činnostem jsme zpívali a byli doprovázení housličkami, za jejichž zvuku jsme na závěr relaxovali. Program si užily děti ze všech tříd a těšíme se na další setkání s tematickým vystoupením k podzimu.

Zdenka Krmášková

V pondělí 20. června čekala deváťáky další zkouška. Po celoročním snažení měli představit své absolventské práce. Od rána mezi nimi vládla nervozita, ukápla i slzička. Ale v poledne byla třída vzorně připravena, na stolech lákalo občerstvení a žáci nastoupili do bitvy. Prezentovat svoji práci před početnou komisí a ještě před spolužáky byl docela náročný úkol. Ale všichni obstáli. Byla to přehlídka velmi zajímavých témat. Komise se zatajeným dechem naslouchala, jaké koníčky deváťáci mají a jak jsou zdatní ve svém oboru. Bylo to velmi příjemně strávené odpoledne, které korunovala prohlídka traktoru i čtyřkolky u školy.

Deváťáci, blahopřeji, všichni jste obstáli na výbornou.

Eva Lorencová                                                                                                                     

Od začátku měsíce května jezdí druháci na plaveckou výuku ve Zlínské plavecké škole. Mnoho z nich už se ve vodě pohybovaly jako doma, ale byli i tací co se s vodou teprve seznamovali.

Protože všechny děti udělaly od začátku výcviku obrovský pokrok, zasloužily si odměnu. Proto 22. 6. 2022 uspořádaly s paní učitelkou a asistentkou zahradní slavnost „Pasování plaváčků“.

Každý plaváček byl pasován proudem studené vody na důkaz toho, že se už nikdo vody nebojí. Za svoji statečnost a výborné sportovní výkony každý z nich obdržel i malý dárek a kšiltovku pro malé plavce. Na tuto velkou slávu se sešli rodiče i sourozenci. Všichni si společně s dětmi pochutnali na dobrotách, co upekly šikovné maminky a kotlíkovém guláši, co pomáhaly vařit samy děti. Celý podvečer se velmi vydařil a nechyběl ani zpěv při kytaře.

Martina Nedělové

Ve středu 22. června, kdy Delfínci jeli zdokonalovat své plavecké dovednosti, jsme se třídou Rybiček a Kočiček navštívili kravičky v místním zemědělském družstvu. Většina z nich je v tomto roční období na pastvě, ale i tak bylo co k vidění. Ochotný pán, který se o kravičky stará, nás provedl kravínem a ukázal nám i telátka. Všechny děti byly nadšené. Cestou nazpět jsme si rozložili deky na louce, posvačili, prozkoumali okolí a vrátili jsme se zpět do školky, kde nás čekal výborný oběd.

Světlana Divilková

Ve jedné ze závěrečných hodin literatury v šesté třídě se ze šesťáků stali spolupracovníci amerického básníka Shela Silversteina. Po úvodní debatě na téma „Cokdyže“, ve které jsme rozebírali své nejčastější pochybnosti a váhání, se žáci rozdělení do šesti skupin pustili do řazení veršů a tvoření rýmů. Báseň byla plná různých „cokdyží“. V některých skupinách dokonce děti doplnily vlastní rýmy. Ve všech týmech žáci bez potíží přišli na princip, jakým je básnička stavěná, že se jedná o sdružený rým – a,a, b,b.

A zde je naše původní inspirace od Shela Silversteina.

COKDYŽE

S usnutím mám občas potíže,

to když se objeví Cokdyže.

Člověka to vážně udolá,

když zpívají pořád dokola:

Cokdyž mi ujede vlak?

Cokdyž nám vypustěj plavečák?

Co když mám jed v čaji?

Cokdyž mě ve škole vyvolají?

Co když mě někdo zmlátí?

Cokdyž mi upadne knoflík z gatí?

Cokdyž vypukne válka?

Cokdyž mě všichni maj za hlupáka?

Co když si zlomím prst?

Cokdyž mi vyraší zelená srst?

Cokdyž nevyrostu?

Cokdyž zakopnu a spadu z mostu?

Cokdyž se zblázním?

Cokdyž se babička nevrátí z lázní?

Cokdyž mi ve větru uletí drak?

Cokdyž mi narostou zuby cikcak?

Cokdyž zapomenu nákup?

Cokdyž mě naši daj do děcáku?

Cokdyž mě nikdo nemá rád?

Cokdyž se nenaučím tancovat?

Svět je bezva, než se přiblíží

ta stará písnička mých strašných Cokdyží….