Martin Vávra

V sekci rozvrh na webových stránkách naleznete rozvrh hodin pro školní rok 2017/2018 platný od 1. 9. 2017. Přihlášení uživatelé uvidí svůj rozvrh hodin také v přímo v Edupage.

Pozn.: Pro prohlédnutí rozvrhu hodin klepněte na tlačítko tento týden a zvolte daný rozvrh hodin.

Hezký zbytek prázdnin přejeme.

Do galerie Tábor Robinsonův ostrov - 5. den byly přidány fotografie.

Do galerie Tábor Robinsonův ostrov - 4. den byly přidány fotografie.

Do galerie Tábor Robinsonův ostrov - 3. den byly přidány fotografie.

Do galerie Tábor Robinsonův ostrov - 2. den byly přidány fotografie.

Do galerie Tábor Robinsonův ostrov - 1. den byly přidány fotografie.

Vážení rodiče a žáci,

pro školní rok 2017/2018 budete do výuky potřebovat sešity a pomůcky, které jsou uvedeny v seznamech níže. Prosíme vás, pořiďte školní potřeby ještě před začátkem školního roku.

Pomůcky:

• Seznam pomůcek pro 1. třídu
• Seznam pomůcek pro 2. - 5. třídu
• Seznam pomůcek pro 6. - 9. třídu

Sešity:

• Seznam sešitů pro 1. třídu
• Seznam sešitů pro 2. třídu
• Seznam sešitů pro 3. třídu
• Seznam sešitů pro 4. třídu
• Seznam sešitů pro 5. třídu
• Seznam sešitů pro 6. třídu
• Seznam sešitů pro 7. třídu
• Seznam sešitů pro 8. třídu
• Seznam sešitů pro 9. třídu

Martin Vávra

FOTOGALERIE

Vysvědčení jsou rozdána, pochvaly uděleny, nezbývá než popřát krásné prázdniny plné zážitků, odpočinku a letní pohody. 

Těšíme se na Vás v dalším školním roce.

ZŠ a MŠ Kašava

Do galerie Fotografování tříd ZŠ byly přidány fotografie.

Vladimír Drápal

FOTOGALERIE

Na počátku byla myšlenka a zimní rozhovor s rodiči žáků 9. třídy. Řekli jsme rodičům, že třída, kterou navštěvují jejich děti, dosahuje velmi dobrých výsledků jak učebních, tak také při reprezentaci školy v kultuře, sportu a jiných činnostech. Proto jsme se k nim obrátili s návrhem, zda by umožnili svým dětem strávit pár dnů v měsíci červnu v Chorvatsku. Odezva byla jednoznačně kladná a tak jsme začali tento zájezd připravovat. Oslovili jsme několik cestovních kanceláří, až jsme si vybrali CK Valašku, která nám předložila velmi zajímavý návrh na cestu do Chorvatska.

A tak v pondělí 19. června jsme vyrazili v počtu 15 dětí a dva vedoucí směrem do Dalmácie, do Podgory. Cesta byla docela dlouhá, i se zastávkami trvala takřka 16 hodin. Nejeli jsme přes Rakousko, ale cesta na místo vedla přes Slovensko a Maďarsko. V úterý ráno jsme dorazili na místo. Přivítalo nás ovzduší zamořené kouřem. V této oblasti totiž v minulých dnech zuřil veliký požár a půda v některých místech ještě doutnala. Naštěstí to netrvalo dlouho. O tom, že jsou v kopcích stále ohniska požáru, nás ještě několik dnů utvrzovala letadla, která pravidelně brala vodu přímo z mořské hladiny a tato ohniska ze vzduchu kropila.

V úterý v poledne jsme se ubytovali a vyrazili na obhlídku terénu a hlavně moře. Voda byla kupodivu již teplá a tak jsme se všichni netrpělivě vrhli do vln Jadranu. Na pláži byly menší kamínky a tak někteří z nás používali obuv do vody. V naší výbavě byla také nafukovací lehátka, kruhy a míče. Vše jsme časem použili i v soutěži, kterou jsme nazvali "Chorvatský víceboj". Byla utvořeno pět družstev a členové jednotlivých družstev byli k sobě vylosováni.

Víceboj se skládal z dvanácti disciplín, z nichž některé se plnily přímo ve vodě. V průběhu jednotlivých dnů jsme všech 12 disciplín úspěšně splnili a nejlepší družstvo bylo odměněno hodnotnými cenami. Vyhrálo družstvo ve složení: Katka Maděrová, Martin Knedla a Jindra Jarcovják. Rozdíly mezi družstvy byly opravdu malé a tak můžeme říct, že zvítězila všechna družstva, která soutěž absolvovala.

Soutěž nedokončilo pouze družstvo učitelů, protože při jízdě lehátkem na čas nestačila paní učitelka Klára včas na lehátko nasednout a lehátko jí i s dalším členem družstva ujelo. Proto bylo družstvo diskvalifikováno.

Stravu jsme měli 3 krát denně. Snídaně byla formou švédského stolu. Na oběd i na večeři jsme jedli jednoduchá, ale chutná jídla. Často nám byly podávány těstoviny, připravené na různé způsoby. Výborná zde byla zmrzlina. Kopeček stál sedm kun a druhů zmrzliny zde bylo velké množství.

Vždy po večeři jsme se šli podívat na západ slunce nad mořem a tento zážitek byl opravdu nezapomenutelný. Večerka bývala kolem 23. hodiny a po náročném dni byl velmi brzy na pokojích klid.

Poslední večer byl nejpěknější. Po večeři jsme všichni odešli k moři a na terase příjemné restaurace jsme si poručili výborné bezalkoholové koktejly. Seděli jsme všichni pohromadě, dívali se na západ slunce a uvědomovali si, že v tomto složení už sedíme naposledy a že se naše cesty velmi brzy rozdělí. Bylo to krásné a zároveň smutné poslední společné posezení v Chorvatsku.

Domů jsme se vraceli v sobotu večer plní krásných zážitků. Že jsme byli dobrá parta, svědčí také reakce jiných návštěvníků, kteří chování a vystupování našich dětí velmi kladně hodnotili. Na bezproblémovém pobytu má velkou zásluhu paní učitelka Klára Černochová, která nebyla pro děti jen dobrou učitelkou, ale hlavně výbornou kamarádkou, která nezkazila žádnou legraci a ve všem dětem, když bylo potřeba, pomohla. Za to jí patří velké poděkování.

Na závěr mohu konstatovat, že naše třída udělala velmi dobré jméno naší škole a obci Kašava. Kolektiv dětí se ještě více utužil a tak byly splněny i cíle výchovné a vzdělávací.

Věřím, že velmi dobrý dojem, který 9. třída v chorvatské Podgoře zanechala, budou v příštích letech dále šířit i další třídy, které se do Chorvatska dostanou.

Jana Šindelářová

FOTOGALERIE

Ve čtvrtek 22. 6. ráno jsme se sešli na autobusové zastávce směr Vsetín. Čekala nás cesta do Rožnova pod Radhoštěm, kde jsme měli strávit dva příjemné dny. Počasí nám přálo, časově jsme vše zvládali dobře, takže po příchodu do kempu a uložení věcí na spaní jsme se vydali na nedalekou Jurkovičovu rozhlednu.

Nevysoká nádherná stavba skýtala úžasný pohled do celého údolí, kde se rozkládá městečko Rožnov a nad ním tyčící se vznosný Radhošť. Zpět jsme šli rozdělení do dvou skupinek – děvčata se vydala po cestičce, po které jsme přišli, kluci to chtěli zkusit jinudy, nejlépe zkratkou. Zkratka to sice byla, ale pánové si to zkracovali tak dlouho, až se vydali opačným směrem, než byl náš cíl.

Na parkovišti pod kopcem jsme už byli všichni a hned zamířili do Gibon parku, kde jsme řádili až do večera na různých atrakcích. Nejobtížnější atrakcí se stalo lanové centrum, jen ti nejšikovnější a nejodvážnější celou trasu dokončili a zaslouženě si vychutnávali vítězství jako po výstupu na Mont Blanc. Každý se vyřádil podle svého gusta, nejvíce žádané a vícekrát vyzkoušené byly Aquazorb, Bumber ball, Zorb, ale také trampolíny nebo trenažér – býk. Na zklidnění posloužil minigolf.

Přesto, že adrenalinu jsme zažili celé odpoledne víc než dost, energie nás neopustila a ještě před večeří jsme skončili v bazénu a vyřádili se i tady. Když se začalo stmívat, přesunuli jsme se k ohništi, opekli společně uzeniny a poseděli s rodinkou, která tu byla na dovolené. Někteří svou stále neutuchající energii chtěli využít i jinak, a tak se párkrát nestřeženě vydali na toulky kempem. Takže o zábavu měli postaráno dospělí, aby nás neztratili z dosahu.

Úžasné překvapení ve formě svítících tyčinek připravil Vojta Březík s Tomem Křížkem. Nádherné barvy vytvářely s každým pohybem svítivé obrazce a my si připadali jako v pohádce. Pak už jsme se začali vytrácet do chatek, kde bylo takové horko, že moc chuti na spaní jsme neměli. Tak jsme si aspoň povídali. A to docela dlouho… Noční toulky nám zatrhli dospěláci, kteří hlídali jako supi číhající na kořist a když už to vypadalo, že by se dalo něco podniknout, přišla taková bouřka, že jsme moc chuti strkat nosy z chatek ven neměli.

Počasí se ráno umoudřilo, takže jsme po snídani suchou nohou vykročili do Mlýnské doliny a Dřevěného městečka – připomenout si dovednost a um našich předků. Únava se už začínala hlásit, takže jsme byli rádi, že jsme se po obědě vypravili na autobusové nádraží a zpět do Kašavy.

Tam jsme podle plánu nedorazili, protože díky výluce a kyvadlové dopravě řízené semafory mezi Zubřím a Valašským Meziříčím nám ujel přípoj ze Vsetína do Zlína, a tak jsme museli vzít zavděk dalším autobusem, bohužel bez přípoje ze Zlína domů. Stejně si nás nakonec více jak polovinu rozebrali rodiče přímo ve Zlíně, do Kašavy nás jela jen hrstka. Výlet byl bezva, už aby se začal vymýšlet další!

Petra Drábková

FOTOGALERIE

Ve čtvrtek 22. 6. se jakožto každý rok konal ve Fryštáku atletický trojboj, kterého se účastnili vybraní žáci 5. ročníku a reprezentovali tak naši školu ve 3. věkové kategorii.

Konkrétně v této kategorii soutěžilo 18 žáků z různých škol. Naši „vybraní“ zahájili závod sprintem na 50m, dále následoval hod kriketovým míčkem a poslední disciplínou byl skok daleký.

Našim sportovcům se dařilo poměrně dobře a tak jsme domů odjížděli se třemi medailemi. V kategorii děvčat získala stříbrnou medaili - krásné druhé místo Terka Machalová, která zazářila ve sprintu s časem 8,19 s. V kategorii chlapců byli úspěšní dva sportovci a to Kuba Řezníček, který získal stříbrnou medaili (2. místo) a bronzovou medaili (3. místo) získal Milda Březík.

Také Markétce Polákové, Monči Třískové a Honzovi Jurčíkovi patří dík a pochvala za reprezentaci školy – byli jste dobří!

I když bylo řádně sparno, nejeli jsme tam nadarmo!

Zdeněk Vlk

FOTOGALERIE

Pátek 16. 6. byl pro naše deváťáky významným dnem – konal se totiž absolventský ples. Naši budoucí absolventi se svátečně oblekli a spolu s rodiči, přáteli, učiteli a zástupci obcí Kašava, Vlčková a Držková slavnostně ukončili své devítileté působení na Základní škole a Mateřské škole Kašava.

Nechyběla výborná hudba, tanec, tombola, předávání památečních diplomů a šerp, děkování rodičům i učitelům.

Děkujeme všem organizátorům a pomocníkům, kteří se podíleli na přípravě a organizaci této vydařené akce.

Pavla Hlavsová

FOTOGALERIE

V úterý 20. 6. 2017 naše třída spolu s paní učitelkou a maminkou Ondry Vyvlečky navštívila domov důchodců v Lukově. Měli jsme pro ně připravený program. Než jsme ale mohli začít, přišlo milé přivítání. Jeden přicházející starší pán měl pro nás připravenou vynikající bonboniéru a s úsměvem nám ji podával. Za ním na nás vesele mávala paní Zlámalíková, rozesadila nás čile mezi babičky a dědečky a uvítala nás slovy – „Tak vás děti vítáme na našem společném vyučování“. A než jsme se stačili nadechnout, začala hodina JČ, následovala hodina M a končili jsme HV. Navzájem jsme si hráli se slovy, písmeny, římskými číslicemi, vyprávěli si hádanky, zazpívali anglickou píseň a společně pak písně lidové – Nad Kašavú černé pole, Co sa to šupóce a Vysoký jalovec.

V závěrečném povídání: “Jak to je dnes a jak bylo dříve ve škole?” z nás spadla i poslední kapka bázně. Osobní povídání ve dvojicích už šlo úplně hladce a nechyběly ani slzy dojetí. Babičky a dědečci se rozpovídali a my si nestačili zapisovat poznámky. Nechali jsme také v kruhu kolovat gumovací pero, které z nich nikdo neznal, a vyprávěli jim o moderních technologiích našeho vyučování. Oni nám naopak ukázali obrázky z jejich tříd a škol. Nakonec jsme si předali navzájem malé dárečky.

A kdo to s námi byl? Bylo to 30 z 200 obyvatel domova důchodců, kteří se takto scházejí několikrát v týdnu, aby trénovali paměť – do jejich školy se na rozdíl od nás moc těší. Hodně jsme se od nich inspirovali a dozvěděli o jejich životě. Jsme rádi, že v našich školách už nemusíme za trest držet 20 min plný lavor s vodou, klečet v koutě a nikdo nás netahá za vlasy.

Takže Vám moc děkujeme Valentine, Horymíre, Justino, Anno, Hedviko, Libuše, Vlastimile, Stanislavo, Jaroslave, Štěpánko, Andělo, Josefíno, Ludmilo, Miroslave... a všichni vy - krásní obyvatelé tohoto úctyhodného místa stáří a těšíme se na vás někdy příště!

Nela Nedomová, Marcela Krupíková

FOTOGALERIE

Ve čtvrtek 22. června jsme se my, žáci osmého ročníku spolu s paní učitelkou a paní Věrou Horsákovou a Andreou Jurčíkovou, vydali autobusem do Bystřice pod Hostýnem. Čekal nás výlet na Hostýn a potom pěší přesun na hrad Lukov.

V Bystřici jsme měli asi hodinu čas. Tak jsme se šli projít po náměstí a podívat se k zámku. Počasí bylo velmi teplé a tak jsme se na poutní místo raději vyvezli autobusem. Nejprve jsme navštívili baziliku Nanebevzetí Panny Marie, potom jsme si prohlédli křížovou cestu Dušana Jurkoviče, větrnou elektrárnu a vyhlídkovou věž. Podle archeologických nálezů se na Hostýně (735 m), nacházelo rozlehlé pravěké hradiště. Po nakoupení nezbytných suvenýrů a občerstvení jsme se vydali směrem k Lukovu. Dostali jsme turistickou mapu a měli jsme určit nejkratší cestu k Lukovu. Tak jsme sledovali značka a mířili k cíli. Udělali jsme si zastávku na Skalném, na Holém vrchu i dalších vyhlídkových místech. Cesta příjemně ubíhala.

Ve čtyři hodiny jsme dorazili do Lukova. Odpočinuli jsme si a vymýšleli tričko, tablo a další věci do deváté třídy. Potom jsme si udělali táborák. Stezka odvahy nám nevyšla, ani spaní pod širákem. Začalo pršet a v noci také byla pořádná bouřka. V pátek jsme vstávali dost pozdě. Udělali jsme si krátkou turistickou vycházku a po obědě jsme odjížděli domů.

Hana Pospíšilová

FOTOGALERIE

V pátek 16. června jsme se s dětmi vydali směr Zlín, kde jsme doufali prožít hezký den na třídním výletě. Nejprve nás čekala lezecká stěna pod Jižními Svahy, kde se o všechny postaraly zkušené instruktorky. Děti si rozdělily do skupin, vysvětlily jim, jak se stát horolezcem, a začalo to. Nejeden šesťák a šesťačka v sobě nalezli pavoučí talent, když vylezli zavěšení na pružném laně až nahoru na cvičnou stěnu posetou výstupky a úchopy. Všechny lezce pak pěkně bolely ruce. Kromě lezení se děti zabavily „opičí“ dráhou, houpáním na laně a dalšími kratochvílemi včetně závěrečné soutěže. Všem se to moc líbilo.

Dále jsme navštívili interaktivní výstavu Orbis Pictus, kde jsme si zkusili vyloudit různé zvuky, objevili jsme tajemství optických jevů, pobavili se házením kuliček do otáčejícího se trubkového zařízení, které je zase „vyplivovalo“ zpátky, a mnoho dalších zažili mnoho jiných zajímavých fyzikálních úkazů. Užila si je také paní třídní učitelka – fyzikářka.

Nakonec jsme vstoupili do virtuálního světa laserové hry, kdy vždy dva týmy oblečené ve speciální vestě, s čelenkou a laserovou zbraní v ruce v přítmí laserové arény pátraly po protivnících a snažily se je zasáhnout zbraňovým paprskem. Nám ostatním se na obrazovce vně arény zobrazovalo výsledné skóre, často velmi vyrovnané. Zatímco někteří se jako lasičky plížili prostorem, jiní se schovali do temného zákoutí a ostřelovali nepřátele ze zálohy, aniž byli spatřeni. Bojová hra vyvolala v zúčastněných velké nadšení, a kdybychom mohli, hrajeme ji tam snad doteď. Tak snad zase příště...

Petra Bořutová, Petra Minaříková

FOTOGALERIE

Ve středu 21.6.2017 jsme s dětmi vyrazili na výlet do ,,DINOPARKU“, který se nachází ve Vyškově. Během jízdy autobusem jsme si povídali o životě dinosaurů a  o tom, co nás čeká.

Po příjezdu do Vyškova jsme zaparkovali u ZOO parku, odtud nás převezl DinoExpres do DinoParku. Pro děti to byl velký zážitek, jelikož jsme vláčkem jeli cca 10min. přes město Vyškov.

Přijezdem do parku jsme se vrátili zpět do minulosti, všude nás obklopovali obrovští, pohybliví dinosauři vydávající zvuky.

Aby se děti ještě více přiblížily do doby kdy žili dinosauři, jsme šli na 4D promítání. Byl to krátký příběh, kdy se  děti staly dinosaury a dostaly  se do jejich světa. Putovali s nimi ve skalnatých druhohorách, kde na ně čekaly různé druhy dinosaurů. Po ukončení byly děti úplně nadšené.

Posvačili jsme a pak huráááá na dinosaury.

Procházeli jsme krásným lesoparkem, kde na nás za každým koutem čekal nějaký dinosaurus. Odpočinek a svačinku jsme si vždy dopřáli na nějakém z hřišť, které se v parku nachází.

Odtud nás opět převezl DinoExpres do Zoo parku. Zde jsme si celý park prošli a viděli jsme různá zvířata, převážně domácí.

Do školky jsme se vrátili plní zážitků a dojmů.    

Tereza Langerová

FOTOGALERIE

Dne 26. 6. 2017 jsme se s dramatickým kroužkem vydali do Městského divadla Zlín podívat se do zákulisí. Hned na začátku nás mile přivítala paní Markéta Pospíšilová, která nás provedla po celém divadle a řekla nám i něco o jeho historii. Nejdříve jsme se šli podívat na pódium, kde se zrovna chystala scéna na divadelní hru Opici Žofku, která měla za chvíli začít. Poté jsme zamířili pod pódium, kde jsme viděli veškeré zařízení divadla. Šli jsme se také podívat do dílny. Zde jsme se mohli podívat na některé, již skoro dodělané kulisy a na návrhy kulis, které se měli teprve vyrobit. Nakoukli jsme i do místnosti, kde se kulisám dodává už konečný vzhled, tedy kde se kulisy malují. Viděli jsme také, kde se šijí kostýmy a kde se dělají čelenky nebo klobouky. Divadlo má i dva menší sály. Studio Z (Z jako Zlín) a ještě menší komornější studio, kde jsou i stolky a můžete si dát i kávičku či jiné občerstvení. Výlet jsme zakončili sladkou tečkou ve formě zmrzliny. Nabytí dojmů jsme se vrátili do školy a předávali zážitky našim spolužákům.